|
|
Prožívání transplantace srdce z pohledu pacienta
MAZÁK, Vít
Bakalářská práce se zabývá tématem prožívání procesu transplantace srdce z pacientova pohledu. Cílem práce je zmapovat potřeby pacientů v průběhu transplantace srdce. K dosažení cílů byly vytvořeny výzkumné otázky, které se zaměřují na to, jak pacient vnímá ošetřovatelskou péči, jaké pocity prožívá, jaké jsou jeho potřeby a následně jakým způsobem dodržuje režimová opatření po transplantaci srdce. Teoretická část se věnuje historii transplantace orgánů, v užším výběru poté historii transplantace srdce, přibližuje transplantační zákon v ČR a témata nejčastějších příčin transplantace. Poté podmínkám transplantace a následném zařazení pacienta na čekací listinu. Ve stručnosti také popisuje vybraná vyšetření před transplantací, pacientovu přípravu a obecný průběh operace. Vysvětluje ošetřovatelskou péči o pacienta po transplantaci, jeho potřeby, rehabilitaci po výkonu a časné komplikace. Navazuje na ošetřovatelskou péči z hospitalizace a domácí rehabilitaci pacienta. Dále se pozastavuje nad psychikou pacienta během transplantace, popisem imunosupresiv a souvislostmi s jejich užíváním. Výzkumná část práce byla zpracována formou kvalitativní metody výzkumu. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor, který byl tvořen 29 otázkami. Výzkumným souborem bylo 6 pacientů po transplantaci srdce. Během výzkumu ohledně mapování potřeb informantů vyšlo najevo, že potřeby pacientů po transplantaci srdce většinou bývají naplněny díky vysoké úrovni ošetřovatelské péče, která je jim poskytována. Zjištěná kvalita ošetřovatelské péče je vysoce přizpůsobena individuálním potřebám dotazovaných. Většina pacientů nemá problém s přijetím cizího orgánu, v některých případech by však potřebovali více času na vstřebání, že jde o cizí orgán. Z dalších výsledků vyplynulo, že někteří pacienti mají pocit nedostatečné informovanosti ohledně transplantace srdce před samotnou operací.
|
|
|
Experimentální a klinické aspekty nefrotoxicity kalcineurinových inhibitorů
Hošková, Lenka ; Málek, Ivan (vedoucí práce) ; Tesař, Vladimír (oponent) ; Špinarová, Lenka (oponent)
Souhrn Zavedení kalcineurinových inhibitorů (CNI) do imunosupresivních režimů výrazně zlepšilo prognózu nemocných po transplantaci srdce. Mezi nejvýznamnější komplikace vyvolané vedlejšími účinky CNI patří arteriální hypertenze a porucha funkce ledvin. Cílem práce bylo ověřit, zda kombinace antihypertenziv zahrnující duální blokádu renin-angiotenzinového systému (RAS) bude stejně účinná v léčbě hypertenze jako standardně podávaná kombinace antihypertenziv. Druhou hypotézou bylo posoudit, zda účinná kombinační léčba hypertenze (duální RAS nebo standardní kombinace antihypertenziv) povede ke zmírnění progrese chronického onemocnění ledvin u pacientů s dlouhodobou imunosupresivní profylaxí. Léčba arteriální hypertenze zahrnující kombinaci inhibitoru angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) a antagonisty receptorů pro angiotenzin II (AT1 blokátoru) byla stejně účinná ve srovnání se standardně podávanou kombinací antihypertenziv. V obou studiích bylo dosaženo cílových hodnot krevního tlaku. Podávání kombinace antihypertenziv zahrnující duální blokádu RAS vedlo ke zmírnění progrese chronického onemocnění ledvin jak v experimentu, tak v klinické části, kde se nefroprotektivní efekt zesílené blokády RAS projevil příznivějšími výsledky glomerulární filtrace a výrazným snížením albuminurie. V experimentální práci...
|
|
|
Pohlavní rozdíly v apoptóze v myokardu u pacientů po transplantaci srdce.
Smetana, Michal ; Szárszoi, Ondrej (vedoucí práce) ; Brát, Radim (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
Pohlavní rozdíly v apoptóze v myokardu u pacientů po transplantaci srdce Úvod: Mnoho metabolických i strukturálních funkcí kardiovaskulárního systému je ovlivněno pohlavím jedince. Cílem naší práce bylo zjistit citlivost dárcovského ženského a mužského myokardu k perioperační ischémii, jak organizmus ovlivňuje dárcovský myokard druhého pohlaví (sledovaným faktorem byla apoptóza) po transplantaci srdce a zda sledované biomarkery mohou predikovat primární selhání srdečního štěpu (PGD). Materiál a metodika: Výzkum byl rozdělen do třech prospektivních studií. Studie 1 zahrnovala 81 pacientů, kteří podstoupili transplantaci srdce od září 2010 do ledna 2013 a byli rozděleni do dvou skupin podle pohlaví dárce. K průkazu myokardiální nekrózy jsme použili metodu "high sensitive cardiac TnT" (hs-cTnT). Apoptóza byla stanovována imunohistochemickou detekcí kaspázy-3, Bcl-2 a metodou TUNEL z bioptických vzorků. Studie 2 zahrnovala 58 pacientů rozdělených do čtyř skupin podle pohlaví příjemce a dárce. Během dvouletého sledování byla analyzována apoptóza (kaspáza-3, Bcl-2, TUNEL) v jednotlivých skupinách. Ve Studii 3 bylo 64 pacientů. Pomocí uvedených biomarkerů jsme zjišťovali souvislost s rozvojem PGD po transplantaci. Výsledky: U dárců ženského pohlaví byla hladina hs-cTnT významně vyšší již před...
|
|
|
Srdeční transplantace v ČR pohledem ekonomie: mezinárodní srovnání
Havlíková, Marie ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá ekonomií srdečních transplantací. Nejdříve zmiňuji problematiku ekonomie zdravotnictví a její specifika a následně se zaměřuji přímo na transplantace. Zmiňuji omezenost nabídky danou nedostatkem orgánů na pokrytí poptávky, dále také legální úpravu dárcovství orgánů a historii srdečních transplantací. Druhá část této práce se zaměřuje na situaci týkající se srdečních transplantací v USA. Porovnám, jak se tato situace změnila během posledních dekád a také analyzuji náklady týkající se transplantací, jejich výnosy a možné způsoby úhrady těchto nákladů. Třetí část práce se již věnuje srdečním transplantacím v České republice a dalších šesti evropských zemích. Pomocí ekonometrického modelu odhaduji průměrnou čekací dobu na transplantaci srdce a snažím se odhalit její determinanty.
|
|
|
Analýza vybraných genetických markerů u pacientů po transplantaci srdce
Petříková, Nikola ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent)
Transplantace srdce (TS) je prováděna u pacientů v terminální fázi srdečního selhání, u kterých všechny ostatní léčebné metody selhaly. Nejčastějšími p íčinami takto závažného srdečního selhání jsou dilatační kardiomyopatie (DKMP) a ischemická choroba srdeční (ICHS). Osud pacientů po transplantaci srdce je velice variabilní. Predikce dlouhodobého p ežívání pacientů není v současné době uspokojující a dosud nebyl nalezen spolehlivý marker. ada pacientů zem e po transplantaci srdce v důsledku kardiovaskulárního onemocnění (KVO). Tato práce je zamě ena na molekulárně genetickou a následně statistickou analýzu 4 jednonukleotidových polymorfismů (SNPs), konkrétně rs17Ř1744ř (16q12.2; gen FTO), rs2943634 (2q36.3; intergenová oblast), rs6922269 (6q25.1; gen MTHFD1L), a rs10757274 (řp21.3; intergenová oblast), u kterých byla na základě celogenomových asociačních studií (GWASs) odhalena p íčinná souvislost s KVO nezávislá na tradičních rizikových faktorech. Genotypizovali jsme vzorky DNA 364 dárců a 364 p íjemců srdce. Výsledky byly analyzovány pomocí odds ratio (OR) a Pearsonova χ2 testu. Jako kontrolní soubor byly použity vzorky jedinců z populační studie MONICA. Zkoumali jsme zastoupení genotypů u pacientů, kterým selhalo srdce v důsledku dilatační kardiomyopatie či ischemické choroby srdeční, dále u pacientů s...
|
|
|
Problémy pacientů s dlouhodobou srdeční podporou
Ondráčková, Lucie ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Černá, Alena (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část je věnována srdečnímu selhání, vzhledem k tomu, že právě pacientům v terminálním stádiu srdečního selhání je dlouhodobá srdeční podpora zaváděna. Dále je popsána chirurgická léčba srdečního selhání a jednotlivé srdeční podpory. Samostatná část je věnována dlouhodobé srdeční podpoře - Heart Mate II. Závěr teoretické části je věnován specifikům léčby pacientů se zavedenou dlouhodobou srdeční podporou. Empirická část práce mapuje problémy pacientů se zavedenou dlouhodobou srdeční podporou. Metodou použitou k realizaci průzkumu byl dotazník. Zkoumaný soubor tvořilo 21 pacientů se zavedenou dlouhodobou srdeční podporou v ambulantní péči. Průzkumné šetření probíhalo v ambulanci Oddělení srdečního selhání IKEM v Praze. Z práce vyplývá, že ačkoli je zavedení srdeční podpory pro pacienty psychicky náročné a ovlivňuje jejich běžný život, většina z nich cítí zlepšení svého zdravotního stavu a zavedenou srdeční podporu vnímají jako šanci dočkat se transplantace srdce.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s transplantací srdce.
VINKLEROVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské péče o pacienty s transplantací srdce. První srdeční transplantace v České republice byla provedena roku 1984 v pražském IKEMu. V České republice je celkem sedm transplantačních center, ale transplantaci srdce provádí pouze centra v Praze a Brně. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou, přičemž v teoretické části je i anatomie, historie a charakteristika transplantací. Transplantace srdce se provádí u nemocných, kteří mají srdeční onemocnění ve stádiu terminálního srdečního selhání. Aby mohla být provedena transplantace, musí příjemce splňovat určité podmínky. Musí být zařazen do registru na čekací listině, s dárcem mít stejnou krevní skupinu, podobnou váhu a věk do padesáti pěti let. Nezbytné je, aby se našel vhodný dárce pro transplantaci. Další důležitou podmínkou k transplantaci je, že musí být splněny všechny body v zákoně č. 285/2002 Sb. v platném znění. Dále se vyloučí, že zemřelý není v evidenci národního registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem orgánů a tkání a musí se prokázat jeho identita. Než je nemocný zařazený na čekací listinu, provedou se mu podrobná vyšetření a podle výsledků vyšetření je zařazen dle naléhavosti na čekací listinu. Jelikož je transplantace brána jako akutní operační zákrok, tak se při nalezení vhodného dárce příjemci provádí pouze bezprostřední tělesná příprava před operací. Dalšími body v teoretické části jsou popis odběru srdce od dárce a operační postup i technika při transplantaci srdce. Dnes máme tři techniky odstraňování srdce. Největší důraz je věnován pooperační péči. Do ní patří endomyokardiální biopsie, která se provádí v pravidelných intervalech, také kontrolní návštěvy a podávání imunosupresivních léků. Dále sem řadíme komplikace po transplantaci srdce, které mohou vzniknout v časném nebo pozdějším pooperačním období. Do pooperační péče ještě spadá edukace o pooperačním režimu. Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat specifika ošetřovatelské péče u pacientů po transplantaci srdce a to před i po operaci. Dílčím cílem je zjistit, jakým způsobem jsou pacientům poskytovány informace o pooperačním režimu po transplantaci srdce. Snahou této práce je vyzkoumat rozdíl mezi poskytovanou ošetřovatelskou péčí u pacientů po transplantaci srdce a po kardiochirurgické operaci. V empirické části práce bylo provedeno kvalitativní šetření, pro které byly stanoveny výzkumné otázky. Výzkumný soubor tvořilo sedm sester. Čtyři sestry byly z Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze a tři z kardiochirurgie v Českých Budějovicích. Výzkumné šetření probíhalo formou nestandardizovaného rozhovoru na denní místnosti sester a jeden v domácím prostředí. Výsledky vycházejí z provedených rozhovorů a byly zpracovány pomocí kategorizovaných skupin. Z výsledků vyplývá, že se ošetřovatelská péče o pacienty s transplantací srdce zásadně neliší od péče o pacienty po kardiochirurgické operaci. Rozdíly jsou ve vyšetření pacienta před transplantací srdce. Můžeme je vidět při nejdůležitějších předoperačních vyšetřeních. K nim patří speciální náběry protilátek, protože určují sílu podávaných imunosupresivních léků. V pooperační péči je rozdílnost v pravidelných kontrolách u lékaře. V sociálních kontaktech mezi pacienty a jejich okolím jsou veliké rozdíly. Důležitou součástí ošetřovatelské péče je podrobná informovanost pacienta. Informace by se měly podávat jak v předoperační péči, tak i v pooperační péči. Ostatní oblasti se shodují. Práce by měla být prospěšná těm sestrám, které se starají o pacienty po transplantaci srdce, ale také lidem, kteří se rozhodují, zda podstoupit transplantaci srdce a nebo se o problematikou transplantací blíže zajímají.
|
host ::
RSS.